The Didactic Cube
Vrcholem mého předvánočního snažení je didaktická kostka pro dcerku. Už dřív jsem nad takovou kostkou přemýšlela, ale zjistila jsem, že samotný molitan by včetně poštovného byla investice, do které se mi nechtělo. V říjnu si mě však tato jedna molitanová kostka našla sama. Bylo jasné, že se toho musím chopit dřív, než mi dcerka vyroste.
Kostka vznikala pomalu, ve volných chvilkách mezi jiným šitím, najednou bych takový zátah vůbec nedala. Snažila jsem se využít co nejvíce domácích zásob, kupovaná jsou nakonec jen kovová očka na provlékání šňůrky. Využila jsem jak staré karabiny, spony, tak i zbytky filcu, které mi doma zůstaly z tvoření v mateřském centru před lety.
Pejsek se před procházkou musí připnout na vodítko. Je libo zvolit slunečné počasí či zataženo? Na knoflík se pak dá přidělat i odměna pro pejska, pořádná masitá kost.
Příšerka, které se dají střídavě prodlužovat nohy, má pusu na zip. Fikaně jsem pod zip všila kapsičku, která sahá víc jak do poloviny hloubky kostky, takže příšerka může i něco sníst.
Kapsička s páskovou sponou, v ní ukryté základní geometrické tvary. Tvary pak suchým zipem přiděláme na správné místo a procvičíme i pár barev.
Na tuto stranu jsem obzvlášť pyšná, nic podobného jsem nikde neviděla. Myška si zatažením za popruh vyleze z dírky, ale jen do doby, než někdo odepne sponu a vypustí kočku, to je potřeba zatáhnout za popruh na druhé straně a myšku zase rychle schovat!
Klasika, počítání a procvičování barev.
Chtěla jsem zakomponovat provlékání šňůrky popř. zavazování (zatím rozhodně pouze uzel, na mašličky je ještě spousta času), ale botu jsem nechtěla... Až jsem si vzpomněla, jak mě babička učila malovat hvězdu jedním tahem. Babička už nežije, tak to musím dcerku naučit já a apoň je tradiční úkol zase trochu obměněn.
Jsem zvědavá, jestli nabízené aktivity opravdu zaujmou tak, jak jsem zamýšlela a dcerka s kostkou stráví aspoň tolik času, co já vymýšlením a šitím:-) Teď už jen zabalit a počkat na rozzářená dětská očka.