pozadí

úterý 16. května 2017

Zpracovávám zbytky

Koupila jsem balík zbytků. Ne, že bych neměla z čeho šít, naopak. Skříně látek jsou napěchované k prasknutí. Ale šití ze zbytků mi přijde takové kreativnější, baví mě to víc. Vymýšlet, jaká věc by z těch kousků mohla vyjít, jak nakombinovoat, prostříhat...


Takže softshellky. Podařilo se mi získat i kousíčky hnědé, protože ze samotných dinosaurů by softky nevyšly. Veselé, univerzální pro kluka i holku a možná že dobře, uvidím, jestli nepůjdou z domu, protože dcerka si není tak úplně jistá, jestli jsou dostatečně holčičí... ach ta školka a předsudky co je holčičí a klučičí:-(


A pak hromádka trenek. V této velikosti jsem už neexperimentovala a sáhla po hotovém padnoucím střihu z Ottobre. Přiznávám, že ne všechny vzory jsou hodny počínajícího puberťáka, ale zase co s těma látkama, že? Nakonec hoši uznali, že na boxerky to nevadí a vesele je nosí. Než jsem stihla vložit příspěvek sem, jsou už několikrát protočené pračkou, takže no problem. Zužitkovala jsem fakt všechny kousky, některé trenky jsou vícebarevné, prostě jak to vyšlo.



pátek 12. května 2017

Patchworková souprava

A Patchwork Set


Je příjemné občas změnit styl práce a místo kočárkoviny nebo úpletů sáhnout na stará dobrá plátna. Na plátnech jsem se učila šít, nekloužou, drží svůj tvar, dají se dobře párat... a taky se z nich tvoří patchwork. Zadání bylo jasné, sadu polštářů a set na stůl. Látky společně vybrány, zbytek byl na mě. Protože jde o moderní interiér, chtěla jsem se držet trošku modernějšího pojetí. Prostírky jsem šila 4, jen na fotku mi to lépe pasovalo takto.


Polštářky nemusely být s výplní, stačily povlaky, proto je i ta fotka taková "placatá", vycpané působí vždy lépe. Při šití jsem si zopakovala pythagorovu větu, úhly, obvod, obsah... To by člověk nevěřil, kde všude se musí počítat, zvlášť, když je látky málo.


pátek 5. května 2017

A další triko pro velké kluky

And the Next T-Shirt for a Big Boy


Tentokrát rychlovka, poslední večer před odjezdem na výlet, takže jednoduchý střih, žádné vymýšlení detailů, jen bezva designová látka. Úplet kupovaný asi v Ardeku (připraven už nějakou dobu a u všech si nepamatuju, odkud je mám), rukávy z jeans úpletu z Moraviatexu, střih na raglánový rukáv mám z Ottobre.


Oblíbené motivy našich dospívajících kluků, triky na kole, skateboardu, hudba... Jen ať jim tyhle zájmy vydrží co nejdéle:-) Tohle triko nakonec vyhrálo a náš cestovatel v něm odjížděl.



středa 3. května 2017

Filatelistické tričko

A T-Shirt for the Philatelist


Asi před půl rokem jsem v Ardeku potkala digitální tisk na úpletu s motivem poštovních známek. Hned jsem dostala nápad na tričko pro synka, zajímajícího se o známky. Stačilo vzít 30cm a doplnit úpletem z Moraviatexu se vzorem jeans. Nápad byl jasný, realizace musela počkat až na příhodnou chvíli.


O víkendu jsme třídili letní oblečení a zjistili, že nejstarší ratolest toho moho nemá a navíc se ozval dědeček, že by s sebou vzal vnoučka na poslední chvíli na výlet do cizích zemí. Takže rychle vyříti potřebné formality, nakoupit zásoby a večer zasednout ke stroji, ať má synek co na sebe a nedělá nám v tom království ostudu. Tentokrát jsem si měřila čas, hotovo za 2 hodiny i s převlékáním nití na strojích (střih mám osvědčený, ten jsem dělat nemusela). Zadní strana stejná jako přední, prošívání na coverlocku.



neděle 23. dubna 2017

Můj puntík

My Dot


Na Fleru mám největší úspěch s doplňky na kočárek. Sama jsem s naší nejmladší ratolestí testovala potahy na madlo, nánožníčky a tašky na veškeré potřebnosti pro matku vozícího se prcka. Tak vznikl můj jednoduchý, ale velmi praktický střih na kabelu s dvěma nakládanýma kapsama.


Pěkně prostorná pro všechny nezbytnosti, uvnitř větší kapsa na suchý zip, šňůra s karabinou na klíče. Jedno ucho dostatečně dlouhé pro nošení přes hlavu (na pošťáka neboli křížem), při jeho zkrácení tak akorát na rameno, aby kabelka byla hezky pod paží nebo aby šla přehodit přes madlo kočárku. Ve vnějších kapsách je snadno dostupná láhev na pití, papírové kapesníčky, menší krabička s něčím na zub pro zabavení prcka, pomáda nebo lesk na rty, drobná hračka či knížečka, já tam tedy nakonec obvykle nosila i klíče. A dovnitř se vleze přebalování, peněženka a doklady, svačina pro mě a pro dítko, převlečení pro případ nehody (dítka, ne mé) a dost často ještě nějký ten nákup.


Tašku na kočár jsem měla natolik ráda, že jsem si ji brávala i v případech, kdy jsem vyrážela sama bez potomka, přestože byla dost divokých barev. Od doby, co kočár nepotřebujeme, jsem zkoušela jiné kabelky. Dokonce mám i svou první opravdovou koženou! Ale chyběla mi ta moje velká, lehoučká, nemačkavá, nepromokavá, praktická. A k tomu moje láska k putníkům. Takže jedna veselá puntíkatá, tak trochu v námořnickém stylu, tmavě modrá s bílou a červenou, pro mě (už dávno bez kočárku). Vnitřek jsem ještě vylepšila o kapsy na druhé straně pro telefon, psací potřeby a diář nebo doklady. Přece jen, jako pracující žena mám teď trošku jiné potřeby než matka na mateřské. Ten nákup cestou z práce či z hřiště se ale musí stále vejít:-)


Na malý detail s knoflíkem jsem přišla nedávno díky zákaznici, která chtěla tašku šedou, pouze s jedním úzkým žlutým proužem a mě to připadalo takové fádní, nijaké. Přidala jsem čtvereček, přichytila ho knoflíkem a výsledek byl hned lepší. Můj knoflík je klasika, nitěný, vzpomínka na povlečení po babičce. Ráda používám knoflíky jako ozdoby a zvlášť k těm starým, mám vřelý vztah.

pátek 14. dubna 2017

Mláďata s novým jarním ohozem

Chicks with a New Spring Outfit


Téma mikin jsem již minule nakousla. Ani moje děti nezůstaly ochuzené, přece jen přes zimu trochu povyrostly a bylo potřeba doplnit šatník.


Nakoupila jsem počesanou teplákovinu, náplety, zipy a pustila se do práce. Lenochodi mi připadali i pro jejich věk vhodní, ale se sezasováním proužků a vymyšleného prostřihání jsem si teda dala! Toto už příště dobrovolně nepodstoupím:-)




Na malé mikině jsem zase chtěla vyzkoušet šití zipu s podsádkou. 2 dny jsem se snažila vymyslet, jak se šije napojení na náplet, až mi pomohly virtuální šicí kamarádky na internetu. Jsem spokojená, že jsem se naučila zase něco nového. Video najdete zde https://www.youtube.com/watch?v=EItoMpgM6Yk.




Fotit děti je čím dál náročnější. Přemluvit je, abychom vyrazili ven, přemluvit je, aby si oblékli vhodné doplňující oblečení (ne, opravdu nepůjdeme novou mikinu fotit ve flekatých teplákách) a pak, aby se všichni 3 tvářili aspoň ucházejícně (jeden se nedívá, tak na něj volám, další se mezi tím začne škrabat na hlavě a třetí se otočí, aby se podíval, co se děje...). A většinou se jim hlavně nechce, puberta dělá své a nejmladší má hodně okoukáno od těch starších.




středa 12. dubna 2017

Dvojčecí mikiny

Někdo má děti 2 roky od sebe, a při tom se stejnou velikostí, někdo zase dvojčata s rozdílným růstem. To abychom si nemysleli, že kalendářní věk nám něco poví:-) Dostala jsem velmi příjemnou zakázku na dvojčecí mikiny, každou jinak velkou, akorát jsem ji musela kvůli protahové opravě stroje dost odsunout, což mě mrzí. Nerada takto výrazně posouvám termíny. Mikiny jsou však konečně hotové.


Krásná teplákovina od Hamburger Liebe s hruštičkama stačila už jen lehce doplnit jednobarevnou a aby mikiny nepůsobily smutně, světlé náplety. Střih z Ottobre je v jednom případě o 2 velikosti, v druhém o 3 velikosti zmenšený.


Ve školkách si děti oblečení věší na háčky, proto nesmí chybět poutka. Sama mám pro své děti ráda mikiny na zip a bez kapuce, neničí účes, nevadí brýlím, netlačí pod bundou (každé z našich dětí má své důvody, proč mikinu s kapucí přes hlavu nechce). Čeká mě další práce, neošidit ani je o jarní kabátek, ale o tom zase až příště.