pozadí

úterý 30. ledna 2018

Příšerky z Paapi

Monsters from Paapi

 
Úplety od švédské firmy Paapi patří k těm luxusním, co se ceny (necelé pětikilo za metr) a naštěstí i kvality týče. Koupila jsem si před 2 lety na zkoušku, zaujaly mě neokoukané vzory a prodejce pěl chválu právě na tu kvalitu.



Při vysrážení látky mě zhrozila černá voda. Prostě se uvolnil přebytek barvy, naštěstí to nezanechalo žádné flíčky a při žádném dalším praní už nic nepouštělo. Zvolila jsem střih z knížky od Rosy P. Ein Schnitt vier Styles, který už mám vyzkoušený.


Šaty nosím už celé 2 roky. Zaprvé jsou myslím opravdu povedené, zajímavá látka pěkně vynikne, dají se nosit jak s upnutými džíny, odvážněji jen s punčocháči. Zadruhé byste na nich časté praní a prohánění sušičkou skutečně nepoznali. Nemají žmolky, ba ani chloupky, barvy jsou stále krásné. Zasloužilo by si to lepší fotku, ale když už jsem se k nafocení nedostala celé 2 roky, bude to muset teď stačit aspoň takto.


Ze zbytků vzniklo tričko pro dcerku. Volnější, aby bylo nositelné dlouho, nejdřív spíš jako kratší šatičky, teď už jako klasické tričko. Využito do posledního kousku, tak to mám ráda.



sobota 6. ledna 2018

Pro pejska

For a Dog 


Ne pro našeho. Ač jsem jako dítě po psím kamarádovi toužila, teď už mám dost rozumu na to, abych věděla, že by mu u nás nebylo dobře. Ale kamarádka mě přemluvila. Ze štěněte se pomalu stával dospělák a z původního oblečku vyrostl, dostala jsem jej pouze jako mustr.


Zbytky softshellu, lemovací gumička, suché zipy a reflexní prvky. Pinkie pasuje a nosí ho prý ráda. Fotku na majiteli nemám, tak aspoň náš plyšák.




neděle 24. prosince 2017

Měkouši pod stromeček

Soft Gifts to Christmas


Rodina sem na blog nechodí, takže můžu už dopředu prozradit, co čeká zabaleno na zítřejší nadílku. Letos jsem většinu pro rodinu šila opravdu na poslední chvíli, poslední kousek dokonce dnes, v předvečer Štědrého dne, ale ten ukážu až jindy, není nafocený.


Peněženku pro tchýni jsem měla v plánu už téměř rok. Látky jsem vybírala zodpovědně z mých nejvzácnějších šetřených pokladů, tak uvidíme, jestli jsem se trefila do vkusu obdarovaného. Oproti mému prvnímu pokusu jsem víc tužila všechny vnitřní díly. Udělalo by mi velkou radost, kdyby byla používána, ale až čas ukáže, jestli tomu tak bude.







Syn miluje tygry a tričko s tygrem bylo na seznamu pro Ježíška, toto by měl být tedy vítaný "měkouš". Nažehlovačka přišla až po víc jak 2 měsících od objednání, už jsem ani nedoufala. Ten samý večer, co se pošta pochlapila, jsem otevřela skříň, popadla první látku co mi padla do oka, k ní druhý zbytek a jak to vyšlo, tak to je. Prozatím jsou recenez na čínské nažehlovačky dobré, snad se osvědčí i u nás, věřím, že synek triko šetřit moc nebude.


A pak klasika, maskáč. Žádná velká paráda, ale mých starších ratolestí nejoblíbenější vzor. Dostanou oba, stejná trika, budou hlavně do skautu, na tábor a vůbec, na všechno to, na co je lepších triček škoda. Úplet jsem kupovala ve slevě v Moraviatexu, moc nepruží, ale za tu cenu službu určitě udělá.


neděle 10. prosince 2017

České merino

The Czech Merinowool


Na Valašsku umí utkat i nejjemnější merino vlnu, kterou mám moc ráda. Je to sice draný materiál, ale jako věčně zmrzlá ocením její termorelugační schopnosti, jako dost se potící i to, že nepodporuje množení bakterií a nenabírá na sebe pachy. Jednoduše, i když se při sportu zpotím, neobtěžuji svým odérem okolí (a sebe). Stejně výborná mi přijde na zimu pro děti, když postojí, zahřeje je, když se začnou hýbat, je schopna je udržet v podobné teplotě a nejsou celí zpocení. Dříve jsem merino vlnu kupovala od finského výrobce Myllymuskut, ale zjistila jsem, že materiál z Moraviatexu je kvalitou i vlastnostmi srovnatelný a aspoň trochu levnější.


Pruhované merino mi přišlo pěkné i praktické, ale chápu, že dcerka si aspoň na vršek vybrala malinovou růžovou. Obrázky z vytkávaných stuh přidávám, aby si prckové snadno poznaly přední díl.



Lepší fotku varianty trika pro syna momentálně nemám, ale je to to stejné, akorát v jiné barevné verzi. Výhodou tohoto materiálu je i jeho snadná údržba, zvládne běžné praní jemného prádla, obvykle nechávám uschnout na šňůře, ale už se párkrát připletlo i do sušičky a vydrželo. Testujeme postupně celá rodina už druhou sezónu.


Muž má ještě triko z této modré, mám vyfoceno pouze na bodýčku, loni ho sundávat téměř jen na praní, na nošení si ho také moc pochvaloval.



neděle 3. prosince 2017

Fotonávod na látkové pexeso

A Tutorial for Fabrics Memory


Nechala jsem se zlákat povedeným panelem na látkové pexeso v brněnském Ardeku. Tušila jsem, že budu litovat, ale touha byla silnější jak rozum. Když už jsem se k šití odhodlala, aspoň jsem vše nafotila, abyste se mohli už dobře informovaní a připravení rozhodnout, jestli se do toho taky pustíte.  Pokud ano, čeká vás 72 kartiček, jednu po druhé obšívat, stříhat, žehlit, obracet, zase žehlit, prošívat a pak konečně radost ze hry!


Pořídit si můžete jakýkoliv panel na látkové pexeso, v prodeji je jich spousta. Mě se tady líbily jednoduché obrázky, většina z nich rozpoznatelných na 1. pohled, základní jasné barvy. Ocenila jsem, že už se počítá se švovými přídavky.


Látku je potřeba si vyžehlit a najít k ní něco na rub kartiček. Doporučuju buď jednobarevku nebo hodně drobné vzory, aby se hráči pak neorientovali podle vzoru na zadní straně. Já zvolila prostřihy kytičkového plátna. Buď si můžete celý panel položit přímo na podšívku nebo jako já jen části panelu, dle velikosti kusů podšívky.


Každý obrázek teď obšijeme dokola, necháme však díru na protočení. Červená naznačuje, kde zhruba jsem šila.


Jednotlivé obrázky si rozřežeme (rozstříháme) a odstříhneme rohy, budou se pak lépe tvarovat a nebude se v nich tvořit boule nahromaděného složeného materiálu.


Připravíme si čtverečky lepící výztuhy, o 3 - 4 mm menší, než bude výsledná velikost kartiček, výztuhu nažehlíme. Pozor, nežehlí se po výstuze, opatrně ji přiložíme na místo, celý obšitý čtvereček otočíme a žehlíme vlastně z té strany, kde je lepidlo (akorát nad ním máme ještě plátna). Já použila zbytky nějakého ronofixu nebo ronopastu. Mě se ty názvy pletou, navíc je vcelku jedno, co se tam dá. Kamarádka s oblibou používá třeba sakon.


Všechny kartičky poctivě otočíme, na vypíchnutí rohů používám takové plastové udělátko od Prymu. Zbytečně drahá, ale šikovná věc. Přežehlím, abych dílky vyrovnala a taky aby mi lehla látka v místě díry na přetočení.


Teď už nás čeká pouze prošití v linii, která je už předtištěná. Šila jsem pomalounku každou kartičku, abych nevyjela z čáry, protože i malinké ujetí by bylo hodně vidět.


Hotovo, může se hrát! Ze zbytků kytičkových prostřihů jsem ještě spíchla pytlík. Text je psaný fixami na textil. Pexeso bude dárkem do bezvadné školky, kam naše nejmladší chodí. Nemusí hrát plnou verzi, děti si mohou vzít méně kartiček, mohou na obrázcích procvičovat počet slabik, začínající hlásku s předškoláky, použít kartičky na rozdělení do dvojic, různých okruhů nadřazených slov... Ony si naše paní učitelky jistě poradí.


Celá výroba je dost pracná a dá se říct, že na takovou "jednoduchou hru" i dost nákladná (pokud musíte koupit i výztuhu a rubovou látku). I proto jsem chtěla, aby hra sloužila více dětem a doma budeme i nadále využívat pexeso dřevěné a papírové. Na druhou stranu, pokud hráč neunese svoji prohru a bude chtít vzteky dílky rozmetat po okolí, nikomu neublíží:-) Kartičky jsou pratelné, trvanlivost slušná, i když dřevu se nevyrovná. Snad se v praxi osvědčí.

neděle 26. listopadu 2017

Ježíškovy přípravy

Preparations for Christmas Gifts


Ptáčkový vzor je mezi švadlenkami už hodně profláklý, ale on se prostě povedl. Dokonce jsem si v knihkupectví všimla, že jej autoři nějaké tvořivé knížky použili na přebal své knihy! Když jsem ho objevila natištěný na plátnu, objednala jsem a s napětím očekávala, jaká kvalita vlastně přijde. Byly to už zbytky, což mi nevadilo, od začátku jsem měla plán udělat povlečení kombinované, ale důležité je, že plátno je kvalitní, slušné gramáže a tisk vypadá stále stejně i pro projetí pračkou a sušičkou.


Na růžovou moc nejsem, dopřávám ji dcerce vyjímečně. Tato je taková meruňkovo-růžová, líbí se mi moc a připomíná mi pokoj mé sestřenice, který měla vytapetovaný podobnou růžovou a který jsem jí jako dítě trošku záviděla.


Tak uvidíme, jestli jsem se trefila do vkusu malé slečny. Povlečení už je zase poskládané a dobře schované, znovu se objeví až za měsíc pod stromečkem, tak psst!



neděle 19. listopadu 2017

Vzpomínková deka - novinka

Memory quilt - Innovation


Dek s fotkami jsem už našila spoustu, tak proč novinka? Je to proto, že deky jsou konečně v takové kvalitě, kterou jsem si vždy přála. Až donedávna jsem si tisk fotek musela dělat sama na speciální plátno, které bylo určeno do inkoustové tiskárny. V celém městě jsem totiž nenašla žádné copycentrum, kde by mi byli ochotní potisknout mnou donesený materiál. I když jsem kupovala originální tonery, postupovala dle návodu, tisk se mohl občas opatrně prát, ale nebylo to úplně ono. Po několika praních začínal tisk blednout. Zákazníci věděli, že deku je možno strčit do pračky jen občas, ale mě to moc neuspokojovalo. Nechtěla jsem, aby věc, kterou dělám (navíc docela drahá věc, protože materiálu i práce taková deka spotřebuje spoustu), neměla skutečně pořádnou užitnou hodnotu.


Teď už konečně vím o firmě, kde mi mnou přinesené plátno profesionálně potisknou. Tisk je velmi pěkný, opravdu kvalitní, zkušební kousek jsem v ruce doslova dřela, i za použití mýdla, voda z něj tekla stále čirá a černý kus není odřený ani na místě, kde byla látka složená. Deka se tedy může prát jak je potřeba, pro fotky to není žádné omezení. Cenově to vychází jen o něco málo hůř, v celkové částce nic podstatného a já jsem spokojená, že deky jsou teď takové, jaké mají být.



Na tuto mě zákaznice trošku překvapila výběrem látek. Měla jsem z téměř černého podkladu strach. Domluvili jsme se na veselém olemování a ono to ve výsledku vypadá skvěle, řekla bych jeden z nejhezčích fotkových přehozů, které jsem kdy šila.